Narodil jsem se na Ukrajině, kde požďuchování a rvačky byly na denním pořádku. Sám jsem nikdy rváč nebyl, ale vždy mě fascinovalo, jak se někteří umí šikovně bránit. Právě kvůli sebeobraně jsem zkoušel všechna možná bojová umění.

Nakonec jsem se na vojně dostal ke speciálním jednotkám, kde jsme měli povinné bojové umění – Rukapašnyj boj, což je něco, jako pouliční rvačka.
Po vojně jsem se rozhodl, že budu v tom pokračovat a na jednom ze sparingů jsem pochopil, že je mnohem výhodnější umět využívat sílu a energii protivníka. A tak jsem v roce 1995 přešel k Aikidu.

Aikido je přesně to, co jsem hledal. Má filozofii, duchovní přesah, hlavním principem je neublížit, je to sebeobrana s využitím síly a energie protivníka a nemá omezení ve věku, pohlaví, nebo fyzické síly.
Dnes je pro mě Aikido styl života. Velice často v něm nacházím odpovědi i na situace v běžném každodenním životě, v práci nebo v rodině.

Pro ty, kteří se chtějí naučit fyzicky bránit, ale i získat na sebedůvěře a mentální síle, je Aikido super tip. Navíc u nás v klubu najdete skvělý kolektiv a lidi s otevřeným srdcem.